|
Asi 60 km jihovýchodně od hlavního města Německa Berlína. Pokud jste tam
ještě nebyli, jedná se o obrovský bývalý hangár na vzducholoď, která ale
nikdy nebyla postavena. V roce 2004 v hangáru otevřela společnost
z Malajsie, která stavbu koupila, celoroční „tropické“ letovisko.
Z návštěvy v roce 2011 jsem byl naprosto nadšen. Už stavba samotná je
impozantní. Jedná se o největší halu na světě, bez podpůrných pilířů
uvnitř. V hale najdete sladké moře, lagunu s vodopády, deštný prales
včetně fauny (zejména z řad ptactva), ale i tropický hmyz, můžete zde
přespat v některém z klimatizovaných hotelů nebo stanovém městečku,
najíst i napít v restauracích, kavárnách, zablbnout na tobogánech…
V zimě roku 2011 byla teplota vzduchu uvnitř okolo 30 stupňů a teplota
vody okolo 36 stupňů Celsia. Říkal jsem si, že tu určitě nejsem
naposledy a v únoru 2013 jsem se rozhodl načerpat energii a zarelaxovat
po každodenním shonu opět. Natěšený jsem se po dvou letech znovu vydal
směr Drážďany. Ale ouha.
Už před
pokladnami jsem byl zaskočen osobní prohlídkou. Bezpečák mi prohrabával
tašku až na samé dno. Nehledal však zbraně, výbušniny či jinou výbavičku
teroristů, nýbrž jídlo a pití. Když nalezl, oznámil nám, že nás s ním
dovnitř nepustí. Škoda, že jsem se o tom v oficiálních materiálech nikde
nedočetl. No, co se dá dělat. Ještě před dvěma lety to problém nebyl,
ale restaurací, kde se dá najíst je uvnitř dost, i když ceny jsou,
samozřejmě, vyšší. Takže jsem šel jídlo vrátit do vozu na parkoviště. Po
průchodu pokladnami mě překvapilo, že necítím to obrovské vedro
charakteristické pro tropy, které mě ještě oblečeného už před šatnami
dusilo před dvěma lety. Nedočkal jsem se ho za celý den. Teplota vzduchu
po dobu mého pobytu nepřekročila 26 stupňů a teplota vody byla také o
cca 6 stupňů nižší, než před dvěma lety. Kdo očekává teplo třeba aspoň
jako v Egyptě, včetně teploty Rudého moře, tak do Tropical Islandu už
nejezděte. Ležet na pláži jen v plavkách je o nastydnutí, zvláště, pokud
jste byli před tím ve vodě a plavky jsou mokré. Ale já měl plavky
převážně suché, protože do vody se mi v tomhle „tropickém vedru“
rozhodně nechtělo. Zatímco před dvěma lety jsem se po opuštění „moře“
mokrý klidně procházel po pláži a do vody se rád kdykoliv vrátil, nyní
jsem utíkal rychle se zabalit do županu nebo aspoň ručníku klepající se
zimou. Tak takhle si já tropy určitě nepředstavuji. Chápu, že provoz
haly musí být velmi nákladná záležitost. Ale snížení teploty v „tropech“
by mohlo mít za následek odliv návštěvníků a kruh finančních problémů by
se mohl roztočit ještě rychleji. Já jsem byl určitě v Tropical Islandu
naposledy. Je to velká škoda. Byl jsem rád a možná i trochu hrdý, že
jsme měli v Evropě něco docela výjimečného.
Tropical Island
Richard Šimůnek |
